Co je to opioid?
Jako opioid se označuje látka schopná vázat se na opioidní receptory v centrálním nervovém systému. Existují dvě hlavní skupiny opioidů podle toho, jakým způsobem do těla proniknou:
Endogenní opioidy produkované v těle (endorfiny, endo = uvnitř). Tyto se dělí na podskupiny, které však pro nás tč. nejsou zajímavé.
Exogenní opiáty, které do těla přijímáme zvenčí (exorfiny, exo = venku).

Tyto se dělí na další podskupiny:
– přírodní opiáty, např. morfin
– polosyntetické opioidy, např. heroin
– plně syntetické opioidy, např. metadon
– opioidy z potravy, například gliadorfin (produkt metabolismu lepku) nebo kasomorfin (produkt metabolismu kaseinu)
Prostřednictvím opioidních receptorů v mozku (a také v periferních nervech nebo ve střevě) naše tělo reguluje vnímání bolesti, zvládání stresu, opioidní receptory se uplatňují v procesech učení, paměti, vzniku sociálních dovedností, ovlivňují náladu, duševní zdraví, funkce zažívání nebo jater, dýchání a termoregulace, účastní se imunitních odpovědí.

Co je to peptid?
Zjednodušeně řečeno – malá bílkovina, která sestává pouze z několika stavebních kamenů – aminokyselin.

Co je to tedy opioidní peptid?
Malá bílkovina, která má schopnost vazby na opioidní receptor v mozku. Jelikož jde skutečně o malou molekulu, snadno projde přes bariéru mezi mozkem a krevním řečištěm (což je špatně, protože v mozku najde právě ty opioidní receptory) a snadno se dostane do moči (a to je pro nás dobře, protože tato skutečnost nám umožňuje snadnou diagnostiku peptidů z moči, bez nutnosti odběru kve či dokonce mozkomíšního moku).

Co je to neurovývojová porucha?
Neurovývojové poruchy jsou důsledkem atypického vývoje nezralého dětského mozku. Dosud není jasné, co je jejich prvotní příčinou a jaké jsou molekulární mechanizmy jejich vzniku. Jde o velmi různorodá onemocnění a je proto nasnadě, že možných příčin a podezřelých mechanizmů jejich vzniku bude celá řada: nejspíše se uplatňují genetické faktory, poškození plodu při nitroděložním vývoji, infekce, neurochemické nebo imunologické odchylky.

Kdo a jak přišel na to, že by se exogenní opioidy mohly podílet na vzniku neurovývojových poruch?
Teorie o možném vlivu exogenních (zvenčí pocházejících) opioidů při vzniku neurovývojových poruch se ve zvýšené míře začaly objevovat ve druhé polovině 80-tých let 20. století. Gillberg a spoluautoři v roce 1985 popsali zvýšené koncentrace opioidních peptidů v krvi a mozkomíšním moku u 55 % dětí s psychózami na rozdíl od nulových hladin opioidních peptidů v krvi a moku psychicky zdravých dětí. Sahley a kol. v roce 1987 zjistili, že poruchy emocí, agresivita a autoagresivita u dětí s autismem jsou provázeny nadměrnou aktivitou opioidních receptorů v mozku. Pangborn v USA a Knivsberg v Norsku začali rozvíjet teorii o tom, že škodlivé exorfiny by mohly být nesprávným produktem metabolismu lepku a kaseinu z potravy a Wakefield se spolupracovníky vytvořil teorii o tom, jak tyto opioidní peptidy v mozku způsobují vznik poruch autistického spektra. Zcela nedávno britští a norští vědci pod vedením Whiteleye přišli na to, že bezlepková a bezmléčná dieta (gluten-free casein-free, GFCF) u osob s poruchami autistického spektra příznivě ovlivňuje hospodaření s aminokyselinou tryptofanem, ze které vzniká u zdravých lidí „hormon štěstí“ serotonin a u nemocných lidí škodlivý tzv. trans-indolylakryloylglycin (IAG). Zdrojem tryptofanu jsou některé druhy sýrů a mléčné výrobky všeobecně, maso, listová zelenina nebo celozrnné pečivo. Pokud tedy dítě s poruchami chování a emocí dodržuje GFCF dietu, tvoří méně IAG.

Jak se v našem projektu testovaly močové koncentrace gliadorfinu a kasomorfinu?
Použili jsme metodu enzymové imunoanalýzy (enzyme-linked immunosorbent assay, ELISA), konkrétně patentované kity německé firmy Immundiagnostik. Zájemci najdou přesný pracovní postup zde:
http://www.immundiagnostik.com/en/home/products/kits-assays/gastroentero…

Výsledek vyšetření mého dítěte byl pozitivní, tedy v jeho moči byl prokázán gliadorfin a/nebo kasomorfin. Co to znamená?
Znamená to, že v den odběru moči zpracovávalo jeho tělo lepek a/nebo kasein tak, že se v jeho krevním oběhu pohybovaly opioidní peptidy gliadorfin a/nebo kasomorfin. Tak jak tyto peptidy pronikly do moči, tak možná pronikaly i do mozkomíšního moku a vázaly se na opioidní receptory v mozku. Pokud se tak děje už dlouho (měsíce, roky), mohly opioidní peptidy ovlivnit vývoj mozkových funkcí.

Mé dítě má pozitivní výsledek testu na močový gliadorfin a/nebo kasomorfin – je tedy alergické na lepek a mléko?
Ne, v to žádném případě nelze na základně těchto testů tvrdit. O alergii (přecitlivělost) by se jednalo, kdyby imunitní systém rozeznával lepek či kasein tak, jak to chodí u jiných alergií – pylových, roztočových, zvířecích, a kdyby následkem toho vznikal alergický zánět s jasně definovanými zánětlivými působky. O imunopatologii by se jednalo, kdyby lepek a/nebo kasein spouštěly v těle zánět imunologickými mechanizmy. V případě opioidních peptidů primárně nejde o žádný zánět – v tom je zásadní rozdíl.

Mohou být i jiné složky potravy zdrojem nežádoucích opioidů?
To se zatím přesně neví. Ve světle posledních poznatků britských a norských vědců by se u některých rizikových jedinců mohlo jednat o potraviny bohaté na tryptofan (čokoláda, drůbeží maso, aromatické sýry, banány), ale to jsou zatím čiré spekulace.

Mám nasadit svému dítěti dietu?
Rozhodnutí je čistě na vás. Je jisté, že bezlepková dieta nemá nežádoucí vliv na vývoj dítěte, je však pracná, drahá a ne vždy chutná. Rizikem bezmléčné diety, není-li sestavena správně, je chybění bílkovin, vápníku, enzymů a vitaminů rozpustných v tucích. Zejména u malých dětí je dobré bezmléčnou dietu konzultovat s odborníkem na výživu.
Na druhou stranu, situace mnohých z nás je taková, že vyzkoušet je třeba všechno. Správně sestavená dieta nemůže uškodit dítěti, pouze peněžence.
Uvědomte si, prosím, že v konečném důsledku půjde jen vaše rozhodnutí a že nikdo z nás vám jednoznačně dietu nezakazuje ani nepřikazuje.

Pokud se pustíme do diety, kdy má smysl hodnotit případné výsledky?
U bezlepkové diety ne dříve než po 6 měsících, u bezmléčné diety možná dříve, tj. po několika týdnech.

Mohu ovlivnit chybné štěpení lepku a kaseinu jinak než dietou, např. léky?
Existují pouze pomocníci, nikoliv stoprocentně fungující léky. Jedním z pomocníků je enzym dipetidylpeptidáza IV (DPP IV), která pomůže naštěpit gliadin a kasein jinak než se vznikem opiodních peptidů. Enzym ve formě kapslí je k dostání v zahraničí. Jedná se spíše o pomocníka při případných dietních chybách, nikoli o zázračný lék.

Ví se, jestli tento problém je doživotní? Organismus nebude nikdy zvládat trávit lepek/mléko normálně?
Odpovědi na tyto otázky se stále hledají. S věkem střevo vyzrává, je osídlováno prospěšnými bakteriemi, zdokonaluje své mechanizmy tolerance antigenů z potravy. I u zcela zdravých zdravých dětí dochází k tomuto dozrávání až kolem 8. – 12. roku života. Je proto možné, že problém se vznikem patologických opioidních peptidů nemusí být celoživotní.

Čím ještě prospět stavu střev, aby peptidy nepronikaly do mozku?
To, čemu se anglicky říká „leaky gut“ neboli děravé, prosakující střevo, je průvodním jevem i jiných chorob, například Crohnovy nemoci, celiakie nebo cukrovky 1.typu. Proto se můžeme poučit na jejich příkladech. Ví se třeba, že ne všechna probiotika (střevu prospěšné bakterie) zvyšují „těsnost“ střev. Velmi vhodné jsou například Saccharomyces cerevisiae (ano, obyčejné pivovarské a pekařské droždí) spolu s prebiotikem (látkou podporující probiotické kmeny) L-glutaminem. U rizikových malých dětí (do 1 roku) stojí za úvahu vakcinace Colinfantem. A je jistě dobré nestonat často na rotavirové průjmy.

Naše výsledky jsou negativní, já se přesto domnívám, že mé dítě špatně toleruje lepek a/nebo mléko. Je to možné?
Jistě. Jeden člověk ze sta v Evropě má celiakii, ale víme to pouze o každém čtvrtém z nich. Člověk s celiakií může a nemusí mít zažívací obtíže. Často jsou to „jen“ lidé unavení, depresivní, nevýkonní, vzácně se celiakie může projevit formou epileptických záchvatů. Je třeba pomyslet rovněž na klasickou potravinovou alergii, výskyt které je v evropské dětské populaci téměř 10%.
Má-li dítě s neurovývojovou poruchou navíc celiakii či potravinovou alergii, mohou vést jeho tělesné obtíže (které dítě často neumí pojmenovat a svou nevůli vyjádřit) i k poruchám chování a emocí. Zbaví-li se po nasazení diety bolestí, zažívacích problémů a dalších obtíží, může „rozkvést“ i psychicky.

Pokud dítěti nasadím dietu, můžu ho nechat otestovat za půl roku, zda opioidní peptidy vymizely?
Dobrá zpráva pro všechny zájemce o testování na neuropeptidy v moči. Od září bude tento test konečně dostupný pro všechny, byť bude placený. Jeden test bude stát 600 Kč. Testování bude probíhat na Fakultní poliklinice VFN na Karlově náměstí v Praze. Brzy vložím i odkaz přímo na stránkách VFN.

Díky akční, velmi, velmi ochotné  lékařce – matce postiženého dítěte – Martínkově mamince se podařilo zařídit, aby testování, které zkušebně proběhlo na jaře, mohlo pokračovat pro všechny zájemce, kteří se nestihli přihlásit včas. Moč už je v podstatě možné posílat teď, ale testy samotné začnou probíhat až v září.

K článku přikládám žádanku, kde jsou všechny informace a čísla účtů a kterou je třeba přiložit k testované moči.

Jak postupovat v případě zájmu o vyšetření:

1. Vytiskněte si přiloženou žádanku a vyplňte požadované údaje.
2. Zaplaťte v pokladně Fakultní polikliniky VFN nebo bankovním převodem částku 600 Kč za vyšetření gliadorfinu a/nebo 600 Kč za vyšetření kasomorfinu (oba testy = 1 200 Kč ).
Číslo účtu VFN: 24035021/0100, specifický symbol 6020201, variabilní symbol 84680.
3. S potvrzením o zaplacení dopravte vzorek moči + průvodku k vyšetření do laboratoře KIA ÚKBLD (osobně nebo poštou, adresa je na žádance). Odebírá se 3 ml ranní moči (střední proud).
Materiál musí být dopraven do laboratoře nejpozději do 24 hodin od odběru. Dá se poslat různými zasílatelskými firmami, pozor Česká pošta nepřepravuje biologický materiál – neuvádět nikde tuto informaci.
4. Výsledek si lze vyzvednout v laboratoři nebo jej obdržíte poštou.
http://www.postizenedeti.cz/sites/default/files/zadanka_peptidy.pdf